Sladovna

Malá galerie Sladovny představí barevný svět olejomaleb malíře Jana Sýkory k výročí jeho nedožitých devadesátých narozenin. Srdečně zveme na zahájení výstavy v úterý 26. září od 16 hodin ve Sladovně. Úvodní slovo pronese Irena Mašíková. Výstava bude k vidění do 19. listopadu 2023.

Světlo, jasnost, lehkost a až expresionistický nádech Sýkorových olejomaleb, hutné nánosy barevných past připomínajících zednické mistrné práce na křídlových štítech domů, uvolněná malba pohrávající si s expresí, mnohdy až s abstrakcí – to je výběr z tvorby Jana Sýkory pro výstavu v písecké Sladovně. Sálá z nich radost, hojnost, oslava života a příběh nejednoho lidského bytí. 

Jan Sýkora by letos oslavil své 90. narozeniny. Jak sám o sobě rád tvrdil: „Jsem naturalizovaný Písečan. Postavil jsem tady dům, zplodil syny, stromy jsem také zasadil.“

Linda Hampl Mezrová, kurátorka Malé galerie

6. listopadu– 9. prosince 2017

Narodil se 6.listopadu 1933 do rodiny Jana Sýkory a Emílie Sýkorové. Jeho rodištěm a místem, kde strávil své dětství, vychodil obecnou a měšťanskou školu, byly Blovice v Plzeňském kraji. Právě zde se malíř Sýkora stal láskyplným pozorovatelem života kolem sebe, učarovala ho okolní příroda, upoutala ho první přátelství. Na studiích v Plzni se vyučil malířem písma a stále více jej přitahovalo kreslení a malování a tak se rozhodl poslat své studijní práce na pražské UMPRUM, kam byl roku 1953 přijat. „Praha mi dávala mnoho možností výtvarného vyžití, jak už výstavami, odbornými přednáškami, tak i vlastní tvorbou…“, vzpomíná Sýkora.

Do Písku ho povolala vojenská presenční služba v roce 1956, jak sám píše: „ … od prvních dnů jsem držel v ruce místo samopalu štětec…hodně jsem kreslil a maloval jihočeskou vesnici i Písek a rozhodl jsem se, že se zde usadím na trvalo.“ Jako výborný pozorovatel se stal Sýkora i řemeslníkem, kterého popoháněla jeho představivost a mus: „Musel tvořit a zhmotňovat svoji vnitřní představu, protože jinak nemá klid…“ vzpomínal na Sýkoru pan doktor Zdražil, velký znalec selského baroka a písecký rodák. Dále o Sýkorovi píše: „Přechod mezi řemeslem a uměním je u něho velice jemný… mění skutečnost v symboly, vytváří vlastně nové skutečnosti – své vlastní skutečnosti, jedinečné, neopakovatelné. V jeho tvorbě vidím neustálou snahu nalézt nejčistší symbol toho genia loci jihočeské krajiny a lidové architektury. Vidím to jako určitou zákonitost, že právě jihočeská krajina s tou typickou lidovou architekturou natolik okouzlila pana Sýkoru, že se mu stala jedním z celoživotních inspiračních zdrojů.“

Irena Mašíková Konštantová, září 2023